Sbohem veškerému školnímu stresu, nehodlám si na tu boudu vzpomenout až do 31. srpna. Ne že bych měla až takový odpor ke škole, ale můj mozek už skutečně hlásí stop stav soukání nových (ne)vědomostí do hlavy. Mám ale radost, protože konečně zase zažiju ten blažený pocit z vyznamenání. Ani jsem nedoufala, že se mi to na gymplu podaří, ale ono fakt jo. Chemikářka se bůhví proč slitovala a nedala mi trojku. Měla jsem průměr 2,5, a když jsem si plánovala přezkoušení, tak nám vpálila do tváře, že dostaneme horší známky všichni. Asi na to zapomněla, nebo byla na transplantaci srdce, kdoví? Sejde se mi tedy -jen- pět dvojek (matika, chemie, zemák, děják, fyzika aneb to, co mě fakt nebere).

Ani nevíte, jak dychtivě odškrtávám dny do konce školního roku. Jsem mrtvá už teď a nejhorší je, že můj mozek přešel automaticky začátkem června do prázdninového módu, tudíž funguje stylem "přemýšlím jen nad tím nejnutnějším a to ještě jen občas". Minulý a tento týden je na palici. Stačila

Zdá se mi to, nebo to začínám pěkně flákat? Už druhý vynechaný týden. Nicméně co naplat, škola na mě tlačí a měsíc květen mám opět nadupaný miloučkými doktory. Uklidňuji se faktem, že za chvíli začnou maturity a my budeme mít alespoň týden pokoj (omlouvám se všem maturantům, jsem si jistá,

Dlouho, předlouho jsem měla chuť zkusit i ochutnat domácí tiramisu. Jeden nejmenovaný a známý soutěžní pořad, kde se velmi často pětice amatérských kuchařů hádá, zda mělo tiramisu správnou konzistenci a chuť, či to stálo za starou belu, mě velmi inspiroval. Proto jsem se dala do hledání "zaručeně

Jistě je o mně známo, že jsem z velké milovnice psů překotvila také na velkou milovnici koček. Dvě kočky v domácnosti vás vyloženě donutí mít rád kočky. Mamka je na tom podobně a tak není divu, že jsme "úchylné" na vše kočičí. Tím pádem jsme nemohly vynechat naší návštěvu v jedné z

Nějak nám to běží...za chvíli už to budou dva měsíce :).  Minulý týden jsem vynechala, protože jsem nestíhala plnit ještě něco "navíc". Smrtelné učení na čtvrtletní test z matiky a tak dále a tak dále, co vám budu povídat. Za středu a čtvrtek mám asi 25 km v nohách, protože

Jelikož jsem se rozhodla vykompenzovat minulý týden, kdy jsem si dala z důvodu haldy práce pohov od úkolů a dokonce i pečení, uvalila jsem si na sebe poněkud náročnější (hlavně časově) oříšek. Doposud jsem pekla poněkud jednoduché řezy a bábovky stylem "smíchat a dát péct". Pro tento týden jsem si zvolila něco pro "mírně pokročilé" v podobně dortu s poněkud zvláštním jménem "Orgasmus" . Všem zatvrzele tvrdím, že jsem pekla ananasový dort, protože orgasmus by byl poněkud pobuřující, zvlášť pro takovou babičku... měla jsem z toho poněkud strach, hlavně díky dost strohému a nepřesnému receptu, ale myslím, že v závěru se dort povedl (aby ne, když jsem se s ním patlala večer bezmála dvě hodiny).

Nesnáším náš školní systém. Nesnáším kecy "všechno, co se ve škole naučíš, ti pak k něčemu bude". Je to kravina a ten, kdo to říká, tak pravděpodobně zažil dobu, kdy se chodilo do školy 2x týdně a všichni byli rádi, že se naučili trojčlenku a pravopis...

Nesnáším

5. týden jsem si na sebe nabalila trochu náročnější úkoly (alespoň z mého úhlu pohledu), vzhledem k tomu, že jsou velikonoční prázdniny (které sice trávím učením, ale kdo by u toho chtěl sedět celý den, že...).

Pro tento týden jsem si zvolila úkoly:

Upéct velikonoční

Z nedělního pečení se pomalu stává sobotní. Ale čert to vem, hlavně že se mi daří každý týden něco vytvořit. Jelikož jsou všichni ve velikonočním opojení (já ne, jen se bojím pondělka, aby to neodnesl můj žlučník), rozhodla jsem se upéct něco s velikonočním nádechem. Mazanec padl, mamka mě od