Tak se zase po nějaké době hlásím s kočičími aktualitami. Chtěla jsem napsat už dřív a vlastně o něčem úplně jiném, ale vzhledem k tomu, že jsme poslední čtyři dny opět ve stresu, na to nebyla vůbec nálada. Shmahel je po očkování, což je vedlejší - zvládl to v pohodě a bez scén. Při tom se zjistilo,

Shmahel a jeho nevinná očka. To je prostě roztomilost sama. I když je to ďábel, který je všude ale zároveň se bojí průšvihu a hned utíká, člověk mu nemůže mít nic za zlé. Mám spousty videí, ale ty bych musela nahrát leda na youtube. Takže pokud jste zvědaví, najdete úseky na instagramu :).

Zítra to bude týden, kdy jsme si přivezli mámu Shimlu s jejím neposedným kotětem Shmahelem. Za tu dobu se nashromáždilo už poměrně dost fotek, proto jsem se rozhodla založit kočičákům jejich vlastní galerie. A protože dámy mají přednost, jako první přidávám Shimliny fotky :).

A tak se stalo, že jsme v neděli všichni vyrazili do Dobříně. Cesta měla podle strýčka Googla trvat hodinu, my jsme se plahočili do malé vesničky o hodinu déle, protože jsme se během cesty několikrát spletli ve směru a nakonec byl neskutečný problém vymotat se z Roudnice nad Labem. Pár místních

Někteří jste už zaregistrovali zprávu na twitteru o Kocourovi. Kdo ne, věc se má tak, že místo pana ušatého tu nyní hoří svíčka. Plánovala jsem psát dlouhý článek, ale nevím, jestli se to podaří. Asi proto, že všechny pocity mám hluboko uvnitř sebe

A tak nastal den D, nebo spíše G, den splněných přání a snů, den koncertu Gerarda Waye v pražském Lucerna music baru. Na magický datum 28.1. 2015 jsem se těšila jako malá holka. Z úterý na středu jsem sice spala tvrdě, nicméně neobešlo se to bez snu o nadcházejícím koncertu, který byl sice poněkud

Tak to máme za sebou. Alespoň ti, co jsou ještě základní školou povinní a ti, co jsou na sš mučení. První polovina školního roku pryč a já se ptám, jak to sakra uteklo. Však už jsme si museli vybrat i semináře! A já ještě nedávno seděla plna očekávání v lavici, jako prvák zelenáč. Popravdě jsem nad semináři nemusela moc přemýšlet. Sice se otevřelo dost zajímavých (jako digitální fotografie a já

Dopředu se omlouvám za špatnou kvalitu fotek - nechtěla jsem Kocoura moc prudit světlem a celkově nějakým focením.

Den D nastal. Naše kocouřisko se dnes vzdalo toho, co ho dělalo nefalšovaným, uličnickým a toulavým kocourem. Když řeknu, že to

Dnešní článek jsem se rozhodla postavit na svých dosavadních zkušenostech s panem Kocourem a nedávným nepříjemným zážitkem...

Doposud jsem nebyla zrovna velký kočkomil, ačkoli mám ráda všechna zvířata. Mé srdce patřilo (a doteď tak trochu patří) především psům, nicméně od dubna minulého roku jsem byla nucena své "city" přehodnotit - příchodem Kocoura. Jak jistě víte z předešlých článků, ujali jsme se ho a od té doby, co tu začal i nocovat, jsme ho přijali komplet za vlastního. V tomto měsíci ho čeká (doufejme) kastrace a také kompletní prohlídka.