Fantazie není ve skutečnosti nic jiného než druh paměti osvobozené od řádu času a prostoru.

cartkovova: Takové jedince si pamatuji ze základky. Nezapomenutelná byla výtvarná výchova v šesté třídě, kdy jsme se spolusedící měly dohromady na malování čtyři barevné lihovky. Přišla za námi jedna spolužačka - kvůli čemu asi? Chtěla je půjčit. Když jí spolusedící řekla, že jsou naše, obořila se na ní: "Ale ty nejsi žádná kamarádka!", na což spolusedící trefně poznamenala: "A ty jsi kamarádka, jenom když něco potřebuješ." Od té doby se chodila ptát jinam.