Fantazie není ve skutečnosti nic jiného než druh paměti osvobozené od řádu času a prostoru.

alienor: Mně kdysi hodně pomohla kniha Jak se zbavit starostí a začít žít (D. Carnegie). Pomohla mi uvědomit si, že většina starostí, které mám, je jen v mé hlavě, že si vytvářím katastrofické scénáře, bojím se dopředu něčeho, co nakonec dopadne dobře. 90% našich strachů vůbec není reálných, jsou jen imaginární v naší vlastní hlavě. Když mám z něčeho strach, pomáhá mi představit si úplně tu nejhorší variantu, jak to může dopadnout a následně vymyslet, jak bych tu situaci řešila. To mi pomáhá se s tím vyrovnat a v 99% případů zjistím, že i ta nejhorší varianta má řešení a že to není "konec světa". Pak už mě to nestresuje, protože vím, že ať už to dopadne jakkoli, vím, jak to budu řešit. A ono to stejně nakonec v naprosté většině případů dopadne dobře