Fantazie není ve skutečnosti nic jiného než druh paměti osvobozené od řádu času a prostoru.

imperatrice: Přečtu si celej článek, byť je sebedelší, pokud je obsah mimořádně zajímavej. Takové blogy tu jsou a můžou napsat třeba slohovku a já to přečtu celý. Jedná se o ty, co píšou otevřeně o osobním životě, tedy mají stejné zaměření blogu jako já. Bohužel po celým netu je takových, co píšou vyloženě deník, strašně málo. Lidi se stydí, bojí.. Nemám jim to za zlý, to néé, ale uvítala bych je.

Blogy procházejí vývojem, protože jejich autoři procházejí vývojem. Někdo nemá čas, někomu se naopak neděje v životě nic moc zajímavho, tak o čem by pořád psal? Nebo prostě nemá náladu psát, protože nemá z důvodu nějakých potíží náladu na nic.

Ocenila bych u tebe trochu konkrétnosti. Jaký naprostý hovadiny lidi řeší? Co je pro tebe naprostá hovadina? Co se dočteš ve stejně stupidních časopisech? V jakých? Asi jsem ještě neviděla blog, kde se soustřeďují pomluvy a drby...? Tady? Kde? Proč si myslíš, že se vytrácí potřeba číst? Neklesne blogu čtenost třeba proto, že přestal bejt pro čtenáře zajímavej a našli si ke čtení něco jinýho?

Když jsme u tý konkrétnosti, nenarážím vlastně jen na tenhle článek, ale četla jsem u tebe i jiné, kde bych ocenila třeba příklad z tvýho života a ne jen obecnou úvahu, kterou zjevně popisuješ na základě svojí zkušenosti (ale tady se zas ozývá moje potřeba číst blogy zaměřené na osobní život, hihi). Je to ale tvoje věc, blogování prostě nemá žádnej mustr, každej si může psát doslova o čem chce... A pak si čtenáře buď najde nebo ne. Je to taková volná disciplína, prostě si najdi blogy, které tě zajímají a nepátrej po těch "ahoooojQových".