Fantazie není ve skutečnosti nic jiného než druh paměti osvobozené od řádu času a prostoru.

veronixika: Takže, dosti dlouhý komentář, který jsem však zveřejnit jednoduše "musela", ač možná štěkám na špatný strom a mé názory budou zavrženy.

Osobně, nejsem vegetarián a k vegetariánům mám špatný vztah jen z jednoho jediného důvodu - kvůli jednomu člověku, a ač i mně se to zdá hloupé, tak to prostě ve mně utkvělo příliš hluboko. Ta dívka byla má spolužačka sotva tři roky, v každém případě, z důvodu psychiky mnohých lidí, jejichž jsem součástí, jsem si podvědomě spojila její osobnost s vegetariány a trvá mi obecně delší dobu, než dokážu respektovat lidi, kteří nejedí maso. Jak se jí to podařilo? V prvé řadě to byla dívka, která mě donutila odejít ze školy (spíše prchnout na gympl po 7. třídě, do kteréžto doby jsem měla poměrně fajn život, hodně přátel a poměrně dobré postavení ve třídě - po jejím příchodu do naší třídy se ze mě stal outsider, jehož jméno bylo využíváno u posměšných popěvků, které byly rozhlašovány po škole a jenž se ozývaly téměř vždy, když jsem narazila na někoho, kdo patřil k naší třídě). A v řadě druhé byla poměrně nafoukaná, svým postojem ke světu stále rozhlašovala, že to ONA je tu ta nejlepší a je to největší milovnice zvířat, naprosto přírodní člověk a vzor dokonalosti - přičemž u ní žádné zvíře příliš dlouho nevydrželo, chodila za školu, kouřila a popíjela alkohol. Ovšem vypadala jako andílek, to se jí muselo uznat.
A pak byla toto má jediná zkušenost, kdy jsem poznala člověka-vegetariána trochu hlouběji. Ovšem nyní jsem se tomuto naučila jakž-takž vyhýbat a předsudky ohledně namyšlenosti vegetariánů jsem taktéž snad odložila, díky postupnému dobrání se k tomu, že nemůžu házet všechny do jednoho pytle.
Ovšem vegetariánkou se být nechystám - nikdy neříkej nikdy, ovšem tohle pro mě není. Myslím si, že jíst maso je přirozené - ne nezbytné, ale přirozené ano. Neplést si tyto dva pojmy. Vždyť původní člověk byl taky LOVEC a sběrač, nemám-li pravdu? Ano, postupem času jsme se měnili v zemědělce, ale zároveň kam nás toto dovedlo? Do moderního světa ovládaného lidmi, kde příroda jest slovo označující městské parky a přírodní rezervace. Neříkám, že vegetariánství je špatný nápad, ovšem myslím, že by bylo hloupé si myslet, že tak zachráníme zvířata - co se stane s dobytkem ve chvíli, kdy nikdo nebude jíst maso? Osobně si myslím, že v takovém případě dobytek vyhyne… nebo jak jej chcete zařadit jinak do našeho zkaženého světa? Nebo vypustit do přírody? Nic z toho nejde… prostě to není možné, aby žili a přitom nebyli potravou. Prostě v dnešní době přežívají jen pro to, aby nasytili lidi… a tak to je a ke smůle všech nejspíše i bude.
Osobně myslím, že zvířata mám ráda. A to veškerá. A má teorie je ta, že ten, kdo nedokáže respektovat, že pro to, aby se najedl, někdo zemřel, tak ten by jíst maso neměl. Ale když si to uvědomujeme a tiše děkujeme za to, že nám tu stravu - byť nedobrovolně - poskytli? Jsem v takovém případě špatná? Ano, zatím ještě nejsem ve fázi, do které se chci dostat a která mě s velkou pravděpodobností taktéž zavede na cestu vegetariána, tudíž poznat zvíře, které si dám k obědu a zjistit si, že mělo dostatečně vhodný život k tomu, abych si nemusela vyčítat podmínky, které muselo snést. A jsem si plně vědoma toho, že to bude složité, protože tvořím k zvířatům poměrně lehko poměrně silné vztahy, ovšem o tom to je. A věřím, že toto je správná cesta… ač se možná vám, vegetariánům příčí… ale já jsem ten člověk, který se částečně vrací zpět k prvopočátkům, já jsem lovec a sběrač. A teprve až zjistím, že na toho lovce nemám, teprve tehdy se ze mě stane vegetarián.